V nedávné době byla uspěšně dokončena práce na veřejné zakázce EU Národní soustava povolání (www.nsp.cz ), na které se prostřednictvím Sektorové rady uměleckých řemesel podílelo os AČR.  Na tento projekt bude navazovat NSK - Národní soustava kvalifikací.    Oba tyto projekty mají pod záštitou MPO a NUOV (ministerstva průmyslu a obchodu, národního ústavu odborného vzdělávání) zajistit perspektivu v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni.

 

 

 

   BUDOUCNOST UMĚLECKÝCH ŘEMESEL ...


Umělecké řemeslo má samo v sobě schopnost (umění) oslovit svého potenciálního zákazníka; oslovit svého budoucího žáka, oslovit sponzora a slíbit mu morální úspěch.....pokud je ono řemeslo dostatečně a v pravý okamžik zviditelněno. Z tohoto úhlu pohledu má zajištěnu budoucnost jednou pro vždy. Řemeslo umí dělat radost i vlastnímu tvůrci. . . .

Praktická stránka této "věci" má však svá velká úskalí. Jednou ze zásadních podmínek dlouhodobě kvalitní produkce je kvalita prostředí, ve kterém je dané řemeslo provozováno. Nejedná se jen o kvalitní a finančně náročné vybavení dílny, poctivé skladování vhodných materiálů a příslušné nadání řemeslníka - musí zde být i jistá disponovanost spotřebitelů. Dispozice spotřebitele nemusí být vždy jen o penězích. V neposlední řadě záleží také na jeho úrovni "vidění", na jeho mentalitě, kvalifikovanosti, informovanosti a dalších podobných vlastnostech spotřebitele, jež jsou mnohdy největší překážkou úspěšného kontaktu.

Vlastní kvalita uměleckého řemesla se z velké části odvíjí od dodržování či perfektního simulování původních technologických postupů. Přikláněl bych se více k tomu, že původní technologické postupy jsou nejen inspirativní pro samotného výrobce, ale jsou i určujícím faktorem celkového designu, jež je v tomto případě přesvědčivější svou evidentní poctivostí a trvanlivostí.

Do nedávné doby (třicátá léta dvacátého století) se dalo mluvit o českém fenoménu tradičních řemesel. V poválečné době komunistického "absolutizmu" již docházelo ke schizofrenickému napodobování kapitalistické manufakturní velkovýroby. Tradiční řemesla byla paradoxně považována za pozůstatek minulé, méně vyspělé společnosti. To svým způsobem vyvolalo úpadek uměleckořemeslné výroby, ale jaksi kontraproduktivně způsobilo žízeň po levném napodobování toho, co již není. Brzy však bylo odhaleno, že všeliké imitace a "umělohmotné filozofie" výroby (technologie byla deformována obchodněekonomickými podmínkami) nezajišťují slibovaný zážitek. Došlo opět k renezanci původních názorů na původní technologie tradičních řemesel. Jaké však jsou možnosti a perspektivy takovýchto názorů v dnešní době?

Období globalizace a jeho tržní mechanizmy již nastartovaly fenomenální proces netradičnosti a akcentování priorit dle kvantity a její lukrativnosti. Oblíbeným slovem této éry je FLEXIBILITA . Několik paralelních procesů směřujících proti proudu soudobého trendu nekorigované ziskuchtivosti, (např.FAIRTRADE nebo FAIRandBIO, popříp.některé projekty UNESCO), jež však nejsou obsahem NRR (Národního referenčního rámce) příslušného Národního strategického plánu ČR, a které by mohly suplovat kýženou autoreflexi i prognózu zpětné vazby, jsou pouze na úrovni jakési idealistické představy a jsou příliš podřízeny vyšším politickým zájmům nadnárodních korporací. Nemohou tudíž zachránit resp. zastavit neodvratný vývojový proces, směřující k zániku starých místních kultur, ale pouze ho na relativně neurčitou dobu oddálit. Slovo globalizace bylo nahrazeno slovem konvergence a použito jako název období od r.2007 do r.2013, kdy se tyto "individuální" zájmy budˇ systematicky likvidují nebo zneužívají.

Jedním z opěrných bodů vymírajících struktur a s nimi i tradičních kořenů uměleckých řemesel by mohly být některé projekty Strukturálních fondů EU a jejich grantová strategie. Například podpora iniciativy některých subjektů při realizaci VZ EU NSP ( veřejná zakázka EU Národní soustava povolání) a NSK (Národní soustava kvalifikací) je jedním z příkladných typů systémové práce, při níž lze identifikovat slabiny trhu práce a řešit jeho životaschopnost. Odkaz: www.nsp.cz

Podobná aktivita by mohla vyplynout ze spolupráce NNO (nestátní neziskové organizace), které se snaží různými způsoby zatím jenom prezentovat svůj doposud existující, ale velmi ohrožený potenciál mistrovské uměleckořemeslné práce na špičkové úrovni. (Např. ATELIER ČESKÉ RUCE os; RUDOLFINEA os) Kvalitnější systematický způsob ochrany tohoto specificky českého fenoménu by však vyžadoval systematickou periodickou podporu a zcela konkrétní program příslušné politické priority, která zatím neexistuje.

Vybudovat znovu v dnešní době tradici učňovských oborů uměleckých řemesel bude velmi bolestivé až utopické. Na druhou stranu však bude lépe vnímán rozdíl mezi podnikatelským záměrem nebo chráněnou dílnou. Je v naší zodpovědné kompetenci vytvářet podmínky pro pozitivní vývoj nejen státní památkové péče, ale i pro uchování vlastních národních tradic.   ArN